Zpravodaj Hnědé uhlí, 2012 (roč. 52), číslo 1
Reverzní inženýrství v důlní praxi
Reverse engineering in practise
Ing. Tomáš Kubín, Ing. Oldřich Učeň, Ph.D., Ing. Jan Blata, Ing. Vlastimil Moni
Zpravodaj Hnědé uhlí 2012, 52(1)
Na mechanizované výztuži GLINIK 06/15 POZS dochází k poškozování rohových válců. Pro objasnění příčin poruch byla použita jedna z metod reverzního inženýrství - 3D skenování a následný převod dat do CAD modelu. Pro snímání výztuže bylo použito zařízení "HandyScan - EXAscan" zapůjčené firmou SolidVision, s.r.o. Data byla zpracována v softwaru "Geomagic Studio 12". Výsledkem bylo odhalení kolize rohového válce a závalového štítu.
Sledování mechanických a provozních vlastností pryžových dopravních pásů
First part of geophysical survey in the landslide area of the north-western slopes of the ČSA open pit mine
RNDr. Helena Valentová, Ph.D., doc. RNDr. Jan Nedbal, CSc., RNDr. Milan Neubert, RNDr. Jaroslav Jochman
Zpravodaj Hnědé uhlí 2012, 52(1)
V práci jsou srovnána měření tvrdosti a dynamických mechanických vlastností pryžových krycích vrstev prováděná na pásech nových a na pásech dlouhodobě namáhaných v odlišných provozních podmínkách. Příspěvek ukazuje, že vedle všeobecného stárnutí může hrát významnou roli i interakce pryže dopravních pásů s přepravovaným materiálem. Změny fyzikálních vlastností pryžových krycích vrstev se pak projevují především ve střední části horní krycí vrstvy, která je s přepravovaným materiálem ve styku. Autoři ukazují, že provozem indukované změny Youngova modulu a tvrdosti horní krycí vrstvy mohou silně ovlivňovat mechanické chování pásu jako celku a tím kriticky...
Vlastnosti popolov zo spaľovania hnedého uhlia z rôznych spaľovacích zariadení
Brown coal combustion ash properties produced in different combustion installations
Ing. Beáta Stehlíková, Ph.D., doc. Ing. Marián Košúth, Ph.D.
Zpravodaj Hnědé uhlí 2012, 52(1)
V príspevku sú prezentované výsledky výskumu štúdia fyzikálnych, chemických, technologických vlastností popolov zo spaľovania hnedého uhlia v granulačných a fluidných kotloch. Ich využitie ovplyvňuje prítomnosť minerálnych novotvarov, ktoré majú puzolánové vlastnosti. Metódy výskumu s využitím elektrónovej mikroskopie umožňujú stanoviť jednotlivé parametre testovaných popolov. Mineralogické zloženie jednotlivých fáz popolov potvrdzuje, že minerálne novotvary reagujú ako aktívne zložky v solidifikačných procesoch. Puzolánové a cementačné vlastnosti popolov (ako prídavnej zmesi do cementov a betónov) podmieňuje práve ich mineralogické, nie chemické zloženie.
Geologická a pedologická charakteristika břehů jezera Most - první výsledky výzkumu
Geological and pedological characteristics of the Most Lake shoreline - initiatory research results
RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.
Zpravodaj Hnědé uhlí 2012, 52(1)
Článek stručně shrnuje pedologickou situaci zemin břehů jezera Most. Pozornost je věnována také geologii bývalého povrchového dolu Ležáky, historii jeho rekultivace, výsledkům geologického a pedologického mapování břehů jezera a výsledkům laborator-ních analýz odebraných vzorků. Svahy na březích jezera byly rozčleněny na tři oblasti s podobnými vlastnostmi zemin.
Obnova humusové vrstvy břízou a smrkem pichlavým na narušeném stanovišti v Krušných horách
Restoration of humus layer in stands of birch and blue spruce on a disturbed site in the Krušné Hory Mountains
Ing. Iva Ulbrichová, Ph.D., prof. Vilém Podrázský, CSc., Ing. Martin Kouba
Zpravodaj Hnědé uhlí 2012, 52(1)
Příspěvek dokumentuje výsledky 20letého výzkumu obnovy povrchových vrstev lesních půd na ploše připravené buldozerem. Výzkumná plocha se nachází ve vrcholové ploché části pohoří v nadmořské výšce 860 m n.m., podloží svory, půdní typ kryptopodzoly až podzoly. Byla zde provedena výsadba smrku pichlavého (Picea pungens) a poté doplněna v roce 1984 výsevem břízy bradavičnaté (Betula verrucosa), která posléze vytvořila horní patro a převládla. Výsledky potvrdily příznivý vliv břízy na tvorbu nové vrstvy nadložního humusu a na chemismus lesní půdy (pH, stav půdního sorpčního komplexu, obsah a zásoby živin). Dynamika půdních charakteristik úzce souvisela...
Rtuť a životní prostředí
Mercury and the environment
Ing. Milena Vágnerová
Zpravodaj Hnědé uhlí 2012, 52(1)
Rtuť se dostává do popředí světového, evropského a národního zájmu především vzhledem k její vysoké toxicitě. Pro svou schopnost poškozovat buněčnou strukturu bílkovin představuje nebezpečí pro organismy živočichů i rostlin. Oproti ostatním těžkým kovům, které jsou sledovány v emisích, má rtuť řadu odlišných fyzikálních a fyzikálně chemických vlastností. Rtuť patří mezi sledované těžké kovy také vzhledem ke skutečnosti, že její emise do ovzduší jsou předmětem dálkového přenosu. V tomto ohledu se chová výjimečně, neboť je schopna transportu na velké vzdálenosti bez chemických změn. Proto byla zařazena mezi prvky sledované Protokolem o těžkých kovech...