Zpravodaj Hnědé uhlí 2009, 49(1)

První etapa řešení grantového projektu č. 105/09/1675 "Geologicko-pedologický a biologický výzkum různých typů ploch po těžbě hnědého uhlí a optimalizace rekultivačních přístupů k obnově krajiny"

RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.¹, doc. Mgr. Miroslav Šálek, Ph.D.², Ing. Markéta Hendrychová³

¹ Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.

² Česká zemědělská univerzita Praha

³ Česká zemědělská univerzita Praha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí Most a.s.

Plochy po povrchové těžbě hnědého uhlí dosahují v severočeské hnědouhelné pánvi velkých rozměrů a představují tak významný krajinný fenomén. V současné době byla mnohá území již rekultivována. Obvykle se provádí technická rekultivace včetně aplikace zúrodnitelných zemin a následuje biologická rekultivace, nejčastěji lesnická a zemědělská.Velkou část území ještě navrácení k přírodě bližšímu stavu čeká v nadcházejících desetiletích, avšak není stále jednoznačné, jaká forma managementu má nejpříznivější vliv na mimoprodukční funkce krajiny. Cílem projektu je komplexně zhodnotit stav ploch zahrnujících části výsypek s různou historií péče po dokončení hornické činnosti. Na základě výzkumných geologicko-pedologických analýz, hydrogeologického hodnocení, studií rostlinných a živočišných společenstev a rozborů mikrobiotopových charakteristik bude posouzeno, která opatření a za jakých stanovištních podmínek mají příznivý nebo negativní dopad na kvalitu půdy, diverzitu a strukturu živých systémů. Výstupy budou důsledně zaměřeny na praktická uplatnění při managementu revitalizace krajiny severozápadních Čech i obdobných, povrchovou těžbou surovin dotčených, regionů ve světě. První výsledky řešení uvádí tento článek.

Klíčová slova: antropozemě, rekultivace, půdotvorné pochody, výsypky

Zveřejněno: 1. březen 2009  Zobrazit citaci