HISTORIE ČASOPISU

1) ÚVOD

Když v roce 1961 vyšlo první číslo Zpravodaje Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí, málokdo mohl tušit, že právě vzniká tradice, která bude po více než šest desetiletí spoluutvářet odbornou i lidskou tvář českého hnědouhelného regionu. Zpravodaj Hnědé uhlí se stal nejen kronikou vývoje těžebního průmyslu, ale i svědkem proměn krajiny, technologií, vědeckého poznání a hodnot, které formovaly profesní komunitu i širší společnost. Každé číslo bylo zrcadlem doby – od období intenzivní těžby, přes hledání nových cest k obnově krajiny, až po současné výzvy spojené s udržitelností a transformací energetiky.

Za více než šedesát let své existence prošel časopis mnoha proměnami. Od technického bulletinu, jehož hlavním cílem bylo informovat o výsledcích výzkumu a inovacích v oblasti těžby, se postupně vyvinul v respektované recenzované periodikum, které reflektovalo nejen technické, ale i ekologické, geologické, hydrologické a společenské souvislosti těžby hnědého uhlí. Stal se platformou pro mezioborovou diskusi, propojoval výzkum s praxí, akademickou přesnost s provozní zkušeností, technickou odbornost s lidským pohledem na krajinu. Jeho stránky byly místem, kde se setkávaly generace odborníků, kde vznikaly nové myšlenky, kde se sdílely úspěchy i poučení z nezdarů.

Zpravodaj Hnědé uhlí byl vždy více než jen periodikem – byl mostem mezi laboratoří a lomem, mezi výzkumným ústavem a provozem, mezi minulostí a budoucností. Jeho články sloužily jako zdroj inspirace pro techniky, inženýry, pedagogy, studenty i státní správu. Významně přispěl k rozvoji rekultivací, environmentálních inovací, modernizaci těžebních technologií i k formování odpovědného přístupu k přírodním zdrojům. V archivech časopisu zůstávají stovky článků, které dokumentují nejen technický pokrok, ale i proměnu hodnot a priorit celé společnosti.

Dnes, kdy se s úctou ohlížíme za touto bohatou historií, přichází chvíle uzavřít jednu významnou kapitolu. Zpravodaj Hnědé uhlí končí své vydávání v původní podobě. Toto rozhodnutí není jen koncem, ale především příležitostí k novému začátku. Odkaz časopisu bude žít dál – v práci těch, kteří jej tvořili, četli a rozvíjeli, v krajině, která se díky poznatkům publikovaným v jeho stránkách mění z těžební na kulturní, ekologickou a lidskou, i v nových projektech, které navazují na jeho tradici.

2) ZPRAVODAJ HNĚDÉ UHLÍ

Zpravodaj Hnědé uhlí je úzce spjata s vývojem českého hnědouhelného průmyslu, výzkumu a technického pokroku v oblasti těžby, úpravy a využití uhlí. První číslo vyšlo v roce 1961 pod názvem Zpravodaj Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí. Jeho hlavním cílem bylo informovat odbornou veřejnost o výsledcích výzkumu, technických inovacích a praktických zkušenostech z oblasti těžby a rekultivace. V tehdejší době šlo především o sdílení poznatků mezi výzkumníky a pracovníky těžebních společností, což bylo klíčové pro rozvoj celého odvětví.

V roce 1995 došlo k přejmenování na Zpravodaj Hnědé uhlí, čímž se časopis otevřel širšímu spektru témat a autorů. Nový název reflektoval nejen změnu společenského klimatu po roce 1989, ale také rozšiřující se záběr časopisu – vedle klasických hornických témat začaly přibývat příspěvky věnované rekultivaci a revitalizaci krajiny, environmentálním dopadům těžby, možnostem ekologického využití území po ukončení těžební činnosti, ale i mezioborovým studiím z oblasti ekologie, geologie, energetiky a krajinného inženýrství.

Časopis vycházel pravidelně čtyřikrát ročně, a to až do svého posledního čísla v roce 2025. Během více než šedesáti let existence bylo publikováno stovky odborných článků, studií, technických zpráv a recenzí. Od roku 2005 byly všechny příspěvky recenzovány, což významně zvýšilo odbornou úroveň a prestiž časopisu. V roce 2008 byl Zpravodaj zařazen do Seznamu recenzovaných periodik vydávaných v České republice, a později byl indexován v mezinárodních databázích jako Index Copernicus, EBSCO a Pablikado. Zpravodaj Hnědé uhlí se stal platformou pro sdílení poznatků mezi výzkumníky, techniky, pedagogy a pracovníky těžebních společností. Jeho stránky dokumentovaly nejen technický vývoj, ale i proměny krajiny, přístup k ekologii a společenskou odpovědnost těžebního sektoru. Časopis reflektoval klíčové projekty jako BEWEXMIN, REECOL, CMM nebo výzkum v oblasti rekultivací a využití uvolněných důlních prostor pro nové účely. Zpravodaj Hnědé uhlí končí svou cestu jako časopis, ale jeho odkaz přetrvává v archivech, odborných publikacích a především v práci těch, kteří se jeho prostřednictvím podíleli na utváření budoucnosti českého hornictví.

3) VÝZNAMNÉ ČLÁNKY A ODBORNÉ PŘÍSPĚVKY

Během více než šedesáti let existence časopisu Zpravodaj Hnědé uhlí vznikla řada článků, které výrazně ovlivnily odbornou diskusi v oblasti těžby, rekultivace, geologie a energetiky. Některé z nich se staly referenčními materiály pro výzkumné projekty, jiné přinesly nové metodické přístupy nebo otevřely prostor pro mezioborovou spolupráci. Tato kapitola představuje výběr nejvýznamnějších příspěvků, které se zapsaly do historie časopisu.

Jedním z klíčových článků posledních dvou desetiletí je studie RNDr. Michala Řehoře, Ph.D. o výběru případových oblastí v Mostecké pánvi pro řešení rekultivačních problémů v rámci evropského projektu REECOL. Tento článek nejenže představil metodiku výběru lokalit, ale také ukázal, jak lze propojit evropský výzkum s lokálními potřebami a zkušenostmi. V rámci téhož projektu vznikl i článek o charakteristice degradovaných půd a možnostech jejich lokalizace a mapování, který přinesl nové poznatky o ekologické obnově těžbou narušených území.

Významným technickým příspěvkem byl článek Ing. Vlastimila Moniho, Ph.D. a Ing. Jaromíra Täubera o měření dynamického chování nového klasického kolesového rýpadla KK1600/K112. Studie dokumentovala unikátní výkonnostní testy stroje, které byly provedeny v roce 2023, a přinesla cenné poznatky pro optimalizaci těžebních technologií. Na tento článek navázala další práce zaměřená na samotné testování výkonu rýpadla, která ukázala možnosti kombinace měření, simulace a praktického nasazení.

Mezi významné odborné příspěvky posledních let patří také práce RNDr. Jana Burdy, Ph.D., který se dlouhodobě věnuje problematice stability výsypek, geotechnice a využití moderních metod dálkového průzkumu Země. Jeho článek „Dlouhodobá prognóza sedání výsypkových těles na základě dat družicové radarové interferometrie (InSAR)“ ( Zpravodaj Hnědé uhlí 1/2020) přinesl nové poznatky o možnostech efektivního monitoringu pohybů zemského povrchu v těžebních oblastech. Výsledky této práce ukazují, jak lze využít družicová data pro predikci geotechnických rizik a plánování rekultivačních opatření. Burdovy příspěvky významně rozšířily odbornou diskusi o využití inovativních technologií v oblasti těžby a obnovy krajiny.

Z oblasti geologie je třeba zmínit článek RNDr. Petra Rojíka, Ph.D. o neotektonice údolí Nancy v Krušných horách. Detailní geologické mapování této oblasti přineslo nové poznatky o tektonickém vývoji regionu a jeho vlivu na stabilitu terénu. V roce 2024 publikoval RNDr. Michal Řehoř, Ph.D. také historickou studii o mineralogickém výzkumu v oblasti lomu ČSA, která shrnula více než stoletou historii těžby a výzkumu v této lokalitě. Z oblasti hydrogeologie je třeba vyzdvihnout článek Ing. Petra Valvody o režimu podzemních vod v okolí jezera Medard. Studie z roku 2023 navázala na dlouhodobé sledování hydrogeologických podmínek a přinesla důležité informace pro plánování dalšího využití území po těžbě.

V oblasti cirkulární ekonomiky a využití energetických vedlejších produktů se výrazně prosadil kolektivní článek autorů vedený Ing. Pavlem Schmidtem a RNDr. Michalem Řehořem, který shrnul výsledky projektu podporovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu. Studie ukázala možnosti využití popílků, strusek a dalších vedlejších produktů v rámci udržitelného hospodaření s materiály.

Tyto články představují jen zlomek z bohatého obsahu Zpravodaje Hnědé uhlí. Jejich společným jmenovatelem je propojení výzkumu s praxí, důraz na kvalitu dat a metodiky, a snaha přinášet řešení pro aktuální i budoucí výzvy v oblasti těžby, rekultivace a energetiky. Časopis se tak stal nejen archivem poznání, ale i aktivním nástrojem odborné komunikace a inovace.

4) VÝVOJ TÉMAT V ČASOPISU ZPRAVODAJ HNĚDÉ UHLÍ

Tematické zaměření časopisu Zpravodaj Hnědé uhlí se v průběhu více než šesti dekád vyvíjelo v souladu s proměnami těžebního průmyslu, výzkumných priorit i společenských očekávání. Od svého založení v roce 1961 se časopis soustředil především na technické aspekty těžby hnědého uhlí, úpravu suroviny a optimalizaci těžebních procesů. V raných ročnících dominovaly články o vývoji strojů, geologickém průzkumu a technologických inovacích v oblasti dobývání.

Od devadesátých let, kdy časopis přijal nový název Zpravodaj Hnědé uhlí, se tematické spektrum začalo rozšiřovat. Vedle klasických hornických témat se objevily příspěvky věnované rekultivaci a revitalizaci krajiny, environmentálním dopadům těžby a možnostem ekologického využití území po ukončení těžební činnosti. Tento posun odrážel nejen změnu společenského klimatu po roce 1989, ale i rostoucí důraz na udržitelnost a odpovědné nakládání s přírodními zdroji.

V novém tisíciletí se časopis stále více otevíral mezioborovým tématům. Geologie, hydrogeologie, klimatologie, krajinné inženýrství a cirkulární ekonomika se staly pevnou součástí obsahu. Významné místo zaujaly také články o využití energetických vedlejších produktů, o monitoringu emisí metanu (CMM) a o možnostech využití důlních prostor pro nové účely. V posledních letech se objevily i příspěvky reflektující evropské výzkumné projekty, jako například BEWEXMIN, TEXMIN nebo REECOL, které spojovaly české odborníky s mezinárodními týmy.

Zpravodaj Hnědé uhlí tak prošel vývojem od technického bulletinu k modernímu odbornému časopisu, který dokázal reagovat na aktuální výzvy a zároveň si zachoval kontinuitu v oblasti hornictví. Vývoj témat ukazuje, jak se mění nejen samotná těžba, ale i její vnímání v kontextu krajiny, společnosti a vědy. Časopis se stal zrcadlem proměn, které formovaly český uhelný region – od dob intenzivní těžby až po současné hledání nových cest k obnově a udržitelnosti.

Za 65 let existence bylo vydáno přibližně 260 čísel časopisu.

Pokud každé číslo obsahovalo průměrně 4 až 8 odborných článků, lze odhadnout celkový počet publikovaných článků. Reálný počet se tak pravděpodobně pohybuje mezi 1 300 až 1 800 články, v závislosti na rozsahu jednotlivých čísel a období (např. v raných letech mohl být počet článků nižší, zatímco v posledních desetiletích vyšší díky kolektivním studiím a projektům).

5) DOPAD ČASOPISU NA PRAXI

Zpravodaj Hnědé uhlí nebyl pouze odborným periodikem určeným pro akademickou sféru. Od svého vzniku v roce 1961 až po poslední číslo v roce 2025 sehrál významnou roli v propojení výzkumu s praxí. Jeho články sloužily jako zdroj informací pro provozní techniky, inženýry, projektanty, pracovníky těžebních společností i státní správu. Časopis se stal mostem mezi teorií a aplikací, mezi laboratoří a lomem, mezi výzkumným ústavem a provozem.

Praktický dopad časopisu byl patrný zejména v oblasti báňské, rekultivací a revitalizace krajiny. Studie publikované ve Zpravodaji byly využívány při údržbě strojů, plánování rekultivačních projektů, při hodnocení ekologických dopadů těžby a při návrhu nového využití území po ukončení těžební činnosti. Výzkumné články o degradovaných půdách, hydrologii, geologii a ekologii se staly podkladem pro rozhodování na úrovni krajských úřadů i ministerstev.

Technické články, zejména ty věnované technické diagnostice těžební technologie, provozuschopnosti a životnosti strojů, výkonnostním testům těžebních strojů, měření dynamiky zařízení nebo optimalizaci provozních parametrů, byly využívány přímo v hnědouhelných provozech celé mostecké pánve. Těžební společnosti aplikovaly poznatky ze Zpravodaje při modernizaci technologií, zvyšování efektivity, životnosti a snižování environmentální zátěže. Časopis tak přispěl ke zvýšení bezpečnosti, spolehlivosti a hospodárnosti těžebních procesů.

Zpravodaj měl rovněž významný vliv na vzdělávání a odbornou přípravu. Jeho články byly využívány jako studijní materiály na technických univerzitách, v diplomových a disertačních pracích, a sloužily jako inspirace pro mladé výzkumníky. Mnozí autoři, kteří začínali publikovat ve Zpravodaji, se později stali uznávanými odborníky ve svém oboru. V neposlední řadě měl časopis dopad i na veřejnou diskusi o budoucnosti uhelných regionů. Publikované studie o cirkulární ekonomice, energetických vedlejších produktech, rekultivacích a ekologických přístupech přispěly k formování politiky udržitelného rozvoje. Zpravodaj se tak stal nejen odborným médiem, ale i nástrojem pro kultivaci veřejného prostoru a podporu odpovědného přístupu k přírodním zdrojům. Dopad Zpravodaje Hnědé uhlí na praxi je tedy mnohovrstevnatý – od technických inovací přes ekologické projekty až po vzdělávání a strategické plánování. Jeho odkaz přetrvává v konkrétních řešeních, která pomáhají formovat krajinu, v níž žijeme.

6) VÝZNAMNÍ PŘISPĚVATELÉ

Za více než šedesátiletou historii časopisu Zpravodaj Hnědé uhlí se na jeho stránkách objevilo množství autorů, kteří svými odbornými příspěvky formovali obsah, směřování i odbornou úroveň tohoto periodika. Někteří z nich se stali stabilními pilíři časopisu, jejichž jména se pravidelně objevovala v každém ročníku. Tato kapitola je věnována právě těm, kteří svým dlouhodobým přínosem ovlivnili nejen podobu Zpravodaje, ale i vývoj českého výzkumu v oblasti hnědého uhlí, rekultivací a energetiky.

Jedním z nejvýznamnějších přispěvatelů je RNDr. Michal Řehoř, Ph.D., geolog, mineralog a odborník na rekultivace. Jeho články se věnovaly jak praktickým aspektům rekultivačních projektů, tak hlubším geologickým analýzám, historickému vývoji těžby a výzkumu v oblasti Mostecké pánve. Byl hlavním autorem řady studií v rámci evropského projektu TEXMIN a REECOL a jeho práce se staly referenčními materiály pro odbornou i správní praxi.

Významnou roli sehrál také Ing. Vlastimil Moni, Ph.D., který se zaměřoval na technické aspekty těžby, výkonnostní testy strojů a měření dynamiky těžebních zařízení. Jeho příspěvky byly ceněny pro svou preciznost, technickou hloubku a přímou aplikovatelnost v provozu.

RNDr. Jan Burda, Ph.D. patří mezi nejvýznamnější a nejaktivnější autory časopisu Zpravodaj Hnědé uhlí. Jeho odborné zaměření zahrnuje zejména geotechniku, hydrogeologii, dálkový průzkum Země a aplikaci moderních monitorovacích metod v těžebních oblastech. Významně se podílel na rozvoji využití družicové radarové interferometrie (InSAR) pro sledování stability a sedání výsypek, což přineslo nové možnosti efektivního monitoringu a řízení rizik v těžebních regionech. Mezi jeho klíčové příspěvky patří také studie zaměřené na historii a význam průzkumných důlních děl, zavádění chytrých IoT platforem pro monitoring kritické infrastruktury, či výzkum emisí metanu v rámci mezinárodních projektů. Jeho články vždy propojují teoretické poznatky s praktickými aplikacemi a přinášejí inovativní pohledy na řešení aktuálních problémů v oblasti hornictví, rekultivací a environmentálního managementu.

Dalším klíčovým autorem je Ing. Pavel Schmidt, který se specializuje na environmentální aspekty těžby, degradované půdy a využití energetických vedlejších produktů. Jeho články často vznikaly ve spolupráci s dalšími odborníky a přinášely mezioborový pohled na problematiku udržitelného rozvoje těžebních oblastí.

Mezi dlouhodobé přispěvatele patří i Ing. Jaromír Täuber, odborník na měření a analýzu těžebních technologií, který spolupracoval na řadě technických studií a testů. Jeho práce přispěly k modernizaci těžebních postupů a zvýšení efektivity provozů.

V oblasti geologie a neotektoniky se výrazně prosadil RNDr. Petr Rojík, Ph.D., jehož články o tektonickém vývoji Krušných hor a geologickém mapování přinesly nové poznatky o stabilitě terénu a vlivu geologických struktur na těžební činnost.

Vedle těchto autorů je třeba zmínit i další odborníky, kteří se podíleli na kolektivních studiích, recenzích a technických zprávách. Patří mezi ně například Ing. Lukáš Anděl, Ing. Stanislav Dejl, Ing. Marcel Brejcha, Ph.D, Ing. Vladimír Herškovič, Ph.D., Ing. Jan Brejcha, Ph.D, a mnozí další.

Zpravodaj Hnědé uhlí byl vždy otevřený novým autorům, ale zároveň si uchoval kontinuitu díky těm, kteří mu věnovali desítky odborných příspěvků. Jejich práce tvoří páteř odborného obsahu časopisu a jejich jména zůstávají spojena s jeho historií i odkazem.

7) ZÁVĚREČNÉ SLOVO

Když se uzavírá jedna epocha, je přirozené ohlédnout se zpět. Časopis Zpravodaj Hnědé uhlí, který po více než šedesáti letech končí své vydávání, zanechal hlubokou stopu nejen v odborné komunitě, ale i v krajině, kterou pomáhal formovat. Byl svědkem proměn těžebního průmyslu, vývoje technologií, změn v přístupu k přírodě i společenské odpovědnosti. Byl tichým, ale důsledným průvodcem generací odborníků, kteří skrze jeho stránky sdíleli své poznatky, zkušenosti, otázky i vize.

Zpravodaj začínal jako technický bulletin, který měl informovat o výzkumu a vývoji v oblasti hnědého uhlí. Postupně se proměnil v recenzované odborné periodikum, které reflektovalo nejen technické aspekty těžby, ale i ekologické, geologické, hydrologické a společenské souvislosti. Stal se platformou pro mezioborovou diskusi, pro sdílení výsledků výzkumných projektů, pro hledání nových cest v krajině, která byla po desetiletí formována těžbou.

Jeho síla spočívala v kontinuitě. V tom, že dokázal držet krok s dobou, aniž by ztratil svou identitu. V tom, že byl otevřený novým tématům, ale zároveň si uchoval respekt k tradici. V tom, že spojoval výzkum s praxí, akademickou přesnost s provozní zkušeností, technickou odbornost s lidským pohledem na krajinu.

Zpravodaj Hnědé uhlí v jeho původní podobě končí, ale jeho odkaz přetrvává. V archivech, které uchovávají stovky článků. V projektech, které z něj čerpaly inspiraci. V lidech, kteří jej tvořili, četli a rozvíjeli. V krajině, která se díky poznatkům publikovaným v jeho stránkách mění z těžební na kulturní, ekologickou a lidskou.

Dnes však nestojíme na konci, ale na začátku nové kapitoly. Po bezmála dvou dekádách od zařazení mezi recenzovaná periodika a po šedesáti pěti letech kontinuálního vydávání nastal čas časopis „oprášit“ – tematicky, redakčně i funkčně – a posunout jej na mezinárodní úroveň. Navazujeme na tradici, kterou Zpravodaj Hnědé uhlí vybudoval, a s pokorou i hrdostí oznamujeme jeho přímou transformaci v nový vědecký časopis iSET Journal (Innovation. Science. Environment. Transition.).

iSET Journal bude otevřenou platformou pro původní vědecké studie, recenzované články i mezioborové příspěvky zaměřené na inovace, udržitelnost, obnovu krajiny a nové přístupy v oblasti přírodních zdrojů a energetiky. Moderní redakční systém, mezinárodní dosah, důraz na otevřený přístup a vysokou odbornou úroveň jsou základními pilíři nové éry. Naším cílem je, aby se časopis stal nejen důležitým mostem mezi výzkumem, praxí a veřejností, ale také aby byl indexován v prestižních databázích, jako je SCOPUS. Tímto krokem se hrdě hlásíme k historii Zpravodaje Hnědé uhlí, jehož odkaz bude v iSET Journal žít dál – v hodnotách, které po desetiletí reprezentoval, v kontinuitě odborné práce i v otevřenosti novým výzvám. Věříme, že společně s autory, recenzenty, čtenáři a všemi, kteří časopis tvořili a podporovali, otevřeme dveře nové éře odborného poznání, inovací a spolupráce.