Zpravodaj Hnědé uhlí, 2009 (roč. 49), číslo 2

Možnosti odvodnění pomocí elektropneumatických a sifonových drénů a příklad aplikace na lokalitě Most-Ležáky

Ways and means of drainage with electropneumatic and liquid seal drains and examples of application at Most-Ležáky site

Ing. Ondřej Mrvík, MEng. Sébastien Bomont

Zpravodaj Hnědé uhlí 2009, 49(2)

Přirozené svahy či umělé zářezy mohou být v případě nepříznivých inženýrskogeologických poměrů a geotechnických podmínek ohroženy stabilitními problémy, jež mohou nezřídka zapříčinit ohrožení stávajících nemovitostí a konstrukcí nebo budovaného díla a způsobit neúměrné zvýšení nákladů na výstavbu či sanaci území. Klíčovou úlohu ve stabilitním chování horninového masivu má voda. Výběr vhodné metody odvodnění území je proto velmi důležitý. Tradičně využívané způsoby odvodnění mohou být vhodným řešením. Inovační metody hloubkové drenáže, sifonové a elektropneumatické drény, však v některých případech mohou představovat výhodné řešení a vhodnou alternativu...

Monitoring hladiny podzemní vody v tělese Radovesické výsypky

Monitoring underground water level in Radovesice dump

Ing. Lukáš Žižka, Ing. Josef Halíř, Ph.D.

Zpravodaj Hnědé uhlí 2009, 49(2)

V předložené práci jsou shrnuty základní poznatky o geologii, hydrologii a hydrogeologii Radovesické výsypky. V prostoru Radovesické výsypky je situováno jedenáct hydrogeologických pozorovacích vrtů, na kterých jsou v pravidelných měsíčních intervalech sledovány úrovně hladiny podzemní vody. Hydrogeologické vrty jsou situovány ve zvodnělých partiích tělesa výsypky a na její bázi. Naměřené a vyhodnocené hodnoty slouží k rozšíření znalostí o zvodnění výsypkového tělesa a k utvoření komplexního náhledu na hydrogeologickou situaci tělesa výsypky.

Úprava důlních vod na ÚDV Svatava

Mine waters preparation at ÚDV Svatava

Ing. Silvie Heviánková, Ph.D., Ing. Iva Bestová, Ph.D., Ing. Miroslav Zechner

Zpravodaj Hnědé uhlí 2009, 49(2)

Po ukončení čerpání důlních vod z lomu Medard, které jsou v současné době využívány pro hydrickou rekultivaci, jsou na úpravnu důlních vod (úDV Svatava) přiváděny důlní vody z hlubiny Jiří a nově také důlní vody z lomu Jiří, konkrétně z čerpací stanice Lomnice a čerpací stanice J3, které jsou velmi problematické z hlediska svého složení. Cílem experimentálních prací bylo, na základě vstupních rozborů důlních vod přiváděných na úDV Svatava, vypracovat komplexní řešení úpravy předmětných důlních vod.

Likvidace starého důlního díla - štola Jacobi I ve Světci kombinovanou metodou použitím zpevněné, foukané a plavené základky

Disposal of the old mine - Jacobi I drift in Světec by a combined method using consolidated, blown and washed fill

Ing. Jiří Varady, Ing. Petr Čmejrek, Ph.D.

Zpravodaj Hnědé uhlí 2009, 49(2)

Příspěvek řeší důvody a způsob likvidace konkrétního starého důlního díla - štoly Jacobi I. Způsoby likvidace starých důlních děl jsou jednotlivě popsány a poměrně podrobně zpracovány a známy, v příspěvku je popsána kombinace několika použitých způsobů a důvody, proč byla použita kombinace, v tomto případě kombinace zpevněné, foukané a plavené základky. Těmi jsou především maximálně dosažitelný stupeň bezpečnosti likvidovaného objektu a odstranění hrozby vzniku propadů v místech s častým výskytem osob - zahrádky apod. Likvidovaná byla část štoly mimo vývoj uhelné sloje, likvidace jejího pokračování směrem do uhelného ložiska proběhla již v minulosti,...

Hodnocení ložiska lignitu v oblasti Bzence na základě jeho digitálního modelu - 2. část

The evaluation of lignite deposit in Bzenec based on a digital model

doc. RNDr. František Staněk, Ph.D., Ing. Jan Jelínek, Ph.D., Ing. Kerstin Hoňková, Ph.D.

Zpravodaj Hnědé uhlí 2009, 49(2)

V příspěvku jsou popsány metodické postupy a výsledky modelování a hodnocení lignitového ložiska v české části vídeňské pánve (jihomoravský lignitový revír) v okolí Bzence. Základem řešení je digitální ložisková databáze s údaji hodnotícími téměř 300 vrtů. Kromě primárních ložiskových dat obsahuje údaje o jednotně přehodnocených bilancovaných mocnostech sloje a uhelných lávek. Prvotním modelem ložiska je tzv. geologický model, který charakterizuje geologický vývoj ložiska a stanovuje prostorové rozmístění uhelných poloh na ložisku. Na jeho základě se následně vytvářejí variantní modely podle kvality uhlí (tzv. bilancované modely), které respektují...

První etapa řešení grantového projektu č. 105/09/1675 "Geologicko-pedologický a biologický výzkum různých typů ploch po těžbě hnědého uhlí a optimalizace rekultivačních přístupů k obnově krajiny"

First phase of addressing grant project No. 105/09/1675 "Geological, pedological and biological research of various types of areas after brown coal mining and optimization of reclamation approaches to landscape regeneration"

RNDr. Michal Řehoř, Ph.D., doc. Mgr. Miroslav Šálek, Ph.D., Ing. Markéta Hendrychová

Zpravodaj Hnědé uhlí 2009, 49(2)

Plochy po povrchové těžbě hnědého uhlí dosahují v severočeské hnědouhelné pánvi velkých rozměrů a představují tak významný krajinný fenomén. V současné době byla mnohá území již rekultivována. Obvykle se provádí technická rekultivace včetně aplikace zúrodnitelných zemin a následuje biologická rekultivace, nejčastěji lesnická a zemědělská.Velkou část území ještě navrácení k přírodě bližšímu stavu čeká v nadcházejících desetiletích, avšak není stále jednoznačné, jaká forma managementu má nejpříznivější vliv na mimoprodukční funkce krajiny. Cílem projektu je komplexně zhodnotit stav ploch zahrnujících části výsypek s různou historií péče po dokončení...

Matematické modely vyhořívání uhelných částic v pádové trubce

Mathematical models of pulverised coal particles burnout in the drop tube

Ing. Radim Paluska, Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Michal Stáňa, Ph.D., Ing. Marian Bojko, Ph.D.

Zpravodaj Hnědé uhlí 2009, 49(2)

Termokinetické vlastnosti tuhých paliv, zejména uhlí, lze experimentálně stanovit v zařízení zvaném pádová trubka. Získané výsledky měření popisují průběh vyhořívání částic paliva. Citlivé místo všech matematických modelů je v definici vstupních parametrů paliva. Pro jedno konkrétní palivo byly vypracovány dva matematické modely jeho vyhořívání pádové trubce za použití softwaru FLUENT a ANSYS. V příspěvku jsou porovnány a diskutovány výsledky těchto modelů. Experimentálně zjištěné parametry paliva z pádové trubky budou sloužit pro optimalizaci a úpravu vstupních konstant modelů charakterizujících dané palivo.