Zpravodaj Hnědé uhlí, 2012 (roč. 52), číslo 3
Strojní odvodnění strusky na elektrárnách Mělník - 1. část
Mechanical slag dewatering method at Mělník power plant - part 1
Ing. Jaromír Täuber, Ing. Jaroslav Svoboda
Zpravodaj Hnědé uhlí 2012, 52(3)
Článek se zabývá strojním odvodnění strusky na elektrárnách v Mělníce s uzavřeným cyklem technologické dopravní vody. Na elektrárnách v Mělníce se realizoval podle projektu Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí a.s. a CAB minerals, spol. s r.o., unikátní způsob odvodnění strusky a využití technologické vody. Při odvodnění strusky je použita technologie vibračních odvodňovacích třídičů doplněná hydrocyklonem. Technologická voda použitá při dopravě strusky z podkotlí do čerpacích stanic je čištěna a vracena zpět k dopravě strusky. Čištění technologické vody je několikastupňové. V prvních stupních je použit systém hydrocyklonů, poslední stupeň čištění technologické...
Modelování procesu samovzněcování uhlí na uhelných skládkách
Simulation of spontaneous combustion of coal in coal stockpiles
prof. Ing. Boleslav Taraba, CSc., Ing. Vlastimil Moni, Ph.D.
Zpravodaj Hnědé uhlí 2012, 52(3)
Příspěvek shrnuje základní poznatky z rešeršních šetření v problematice modelování procesu samovzněcování uhlí provedených v rámci řešení projektu z programu ALFA č. TA01020351 "Výzkum možností predikce vzniku záparů a následného samovznícení hnědouhelných paliv". Pozornost se soustředí především na poznání zákonitostí tohoto procesu přímo v podmínkách uhelných skládek in situ.
Hodnocení nebezpečí vzniku procesu samovznícení uhlí
Simulation of spontaneous combustion of coal in coal stockpiles
prof. Ing. Boleslav Taraba, CSc., Ing. Vlastimil Moni, Ph.D.
Zpravodaj Hnědé uhlí 2012, 52(3)
V příspěvku jsou představeny metody, které se v současnosti zřejmě nejčastěji používají k hodnocení predispozice uhlí k samovzněcovacímu procesu. Přednostní pozornost je věnována postupům, které jsou využívány také v České republice. Postupně jsou tak uvedeny metody adiabatické oxidace, pulzní průtokové kalorimetrie, Olpinského metoda, respektive metoda CPT (crossing point temperature). Jsou zmíněny také možnosti hodnocení vnějších, geologicko-technologických faktorů, které se podílejí na formování výsledné míry nebezpečí vzniku procesu samovznícení uhlí v podmínkách in situ.
Významné nálezy zkamenělých dřev v oblasti SZ a S Čech od 16. století po současnost a jejich muzejní využití
Important discoveries of petrified trees in the area of the North-western and Northern Bohemia since the 16th century and their significance for museums
RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.
Zpravodaj Hnědé uhlí 2012, 52(3)
Pro poznání geologického vývoje oblasti dnešní České republiky mají paleontologické nálezy zkamenělých stromů velký význam. Jsou dochovanými svědky dávného života a pomáhají nám datovat jednotlivé geologické vrstvy. Příspěvek v první části hodnotí nejstarší nález zkamenělého dřeva na území dnešní České republiky, objeveného v 16. století v jáchymovských dolech, a další významné historické vzorky. Druhá část příspěvku je věnována dnešním možnostem nálezů zkamenělých dřev v České republice. Hlavní pozornost je věnována výskytu těchto přírodnin v širším okolí severočeské a sokolovské hnědouhelné pánve. Závěr příspěvku se zabývá dnešní situací významných...
Historie liniového odvodňování na lomu Vršany
History of line dewatering systems at the open-pit mine Vršany
Míla Pletichová, Ing. Lukáš Žižka
Zpravodaj Hnědé uhlí 2012, 52(3)
Článek se zabývá historií odvodňování podzemních kolektorů vyskytujících se na lomu Vršany v době jeho otvírky a provozu. Těžiště odvodňování pro jištění bezpečného vytěžení uhelné sloje spočívalo v liniovém odvodňování - realizaci odvodňovacích bariér - liniového uspořádání odvodňovacích vrtů.