Zpravodaj Hnědé uhlí, 2014 (roč. 54), číslo 2
Ervěnický koridor - zakládání a konsolidace sypaného zemního tělesa za proměnlivých stabilitních podmínek v dobývacích prostorech lomů Jan Šverma a velkolomu Čs. armády - I. část
The corridor of Ervěnice (EC - Seestadt corridor). The construction and consolidation of the earth dump body in variable stability conditions in the mining areas of the quarries "Jan Šverma" and "Czech Army" - Part I
Ing. Evžen Pichler, CSc., Ing. Jaromír Fultner, Ing. Petr Valvoda
Zpravodaj Hnědé uhlí 2014, 54(2)
První část tohoto dvoudílného článku má sedm kapitol, ve kterých je uvedena problematika a důvody výstavby "Ervěnického koridoru" (EK = EC v anglickém jazyce) ve formě zemního výsypkového tělesa o mocnosti přes 130 m a délce cca 5 000 m. Koridor byl v letech 1957-1984 vybudován báňským způsobem z jílovité nehutněné sypaniny a jeho hlavní význam spočívá v silničním a železničním propojení průmyslových aglomerací měst Mostu a Chomutova. Na jeho temeni byly v letech 1981-1984 zprovozněny důležité komunikační přeložky: železnice Most-Chomutov, silnice I/13 a dále potrubní přeložka řeky Bíliny. V prvních dvou kapitolách jsou uvedeny důvody vzniku EK a jeho...
Výsledky dlouhodobého výzkumu kontaminace výsypkových antropozemí a skrývkových zemin mostecké pánve rizikovými stopovými prvky
The results of long-term research of anthropogenic and overburden soils of the Most basin by risk trace elements
RNDr. Michal Řehoř, Ph.D., Ing. Petr Čermák, CSc., Ing. Pavel Schmidt
Zpravodaj Hnědé uhlí 2014, 54(2)
Na nejstarších a pedologicky významných antropozemích výsypek mostecké pánve byl v letech 1998 - 2013 realizován dlouhodobý výzkum zatížení těchto nových půd rizikovými stopovými prvky. Dle dosažených výsledků lze považovat jejich zatížení za málo významné. Problematickým prvkem u půdních profilů rekultivovaných k zemědělským účelům se stává v některých částech hodnocené oblasti pouze nadlimitní obsah As. Druhým problémovým okruhem bylo hodnocení výskytu rizikových stopových prvků v zeminách břehu a svahů jezera Most v letech 2012 - 2013. Zde nebyly zjištěny nebezpečně zvýšené hodnoty obsahu těchto prvků. Třetím výzkumným problémem byl výskyt rizikových...
Vyhodnocení komplexních dlouhodobých měření na hnědouhelných skládkách
Evaluation of the complex long-term measurements on coal deposites
Ing. Vlastimil Moni, Ph.D.
Zpravodaj Hnědé uhlí 2014, 54(2)
Předkládaný článek podává shrnující informace o řešení problematiky náchylnosti deponovaného hnědého uhlí k samovznícení a prognózování vzniku ohnisek záparů dlouhodobě skladovaných hnědouhelných paliv v rámci projektu TA01020351 programu ALFA. Postupně budou popsány výstupy a dílčí poznatky z komplexních dlouhodobých měření realizovaných na hnědouhelných skládkách producentů hnědého uhlí prováděných v letech 2011 až 2013. Článek tak svým obsahem navazuje na sérii již publikovaných článků s touto tématikou a klade si za cíl stručně sumarizovat všechny provedené úkoly a výstupy.
Výzkum a využití indikačních plynů samovznícení uhlí v Číně
Research and application of indicator gases of coal spontaneous combustion in China
Ing. Xyiang Feng, prof. Ing. Alois Adamus, Ph.D.
Zpravodaj Hnědé uhlí 2014, 54(2)
Čína je v současné době globálně nejvýznamnějším těžařem uhlí s převahou hlubinného dobývání. Četné doly zde těží sloje náchylné k samovznícení, které jsou zdrojem rizika endogenních požárů. Počátky výzkumu a aplikace indikačních plynů samovznícení uhlí pochází v Číně z 60. let minulého století. Ke značnému rozvoji došlo v 90. letech, kdy byl dokončen státní výzkumný program "Charakteristika adsorpce kyslíku uhlí a její aplikace v prevenci důlních požárů". Článek stručně popisuje přehled historického vývoje aplikace indikačních plynů samovznícení uhlí v Číně, dosažené výsledky výzkumu, technické vybavení, související čínskou legislativu a normalizaci.