Zpravodaj Hnědé uhlí, 2015 (roč. 55), číslo 2
Software pro sledování procesu samovznícení uhelné substance na skládkách
Monitoring software for the process of coal spontaneous combustion in landfills
Ing. Vlastimil Moni, Ph.D., Ing. Petr Klouda, Ing. Petr Urban, Ing. Petr Kolman, Ing. Marcel Dlask
Zpravodaj Hnědé uhlí 2015, 55(2)
V předkládaném článku je popsán dílčí výstup projektu, který byl řešen s podporou Technologické agentury České republiky v roce 2011-2014. Článek popisuje souhrnné informace o vyhodnocení míry rizika pro vznik spontánních procesů samovznícení hnědého uhlí. Představený způsob hodnocení vychází z bodového ocenění ukazatelů pro kritéria MHU (míry hnědého uhlí) a dalších informací získaných od provozovatelů skládek hnědouhelných produktů - jak na straně dodavatelů (těžební společnosti), tak i na straně velkých spotřebitelů (energetika). Komplexní znalosti o vývoji procesu samovolného vznícení umožňují včasnou reakci na eliminaci hrozby důlních požárů v...
Hodnocení stupně rizika samovznícení hnědého uhlí na skládkách s využitím moderních numerických metod
Evaluation of the degree of risk of the spontaneous combustion of brown coal on landfill sites with the use of modern numerical methods
Ing. Petr Klouda, Ing. Vlastimil Moni, Ph.D., Ing. Marcel Dlask, Ing. Petr Kolman, Ing. Petr Urban
Zpravodaj Hnědé uhlí 2015, 55(2)
Článek předkládá souhrn informací o hodnocení míry rizika samovznícení hnědého uhlí. Hodnocení bylo realizováno na základě analýzy rozsáhlé databáze informací o vývoji stavových veličin a desorbovaných plynů deponovaného hnědého uhlí. údaje byly získány z dlouhodobých komplexních měření, která byla realizována na skládkách vybraných uhelných společností při řešení projektu. V rámci závěrečné etapy řešení projektu došlo k posouzení výsledků teplotních obrazů získaných vyhodnocením pořízených termogramů v porovnání s výsledky provozně odebraných plynových a uhelných vzorků, dále k posouzení vlivu atmosférických podmínek (insolace, aerace, srážkové dotace...
Inovace dobývacího kombajnu do nízkých slojí
Low-Seam Longwall Shearer Innovation
Ing. Petr Tomek, Ph.D., doc. Ing. Karel Jeřábek, CSc.
Zpravodaj Hnědé uhlí 2015, 55(2)
Příspěvek informuje o inovaci konstrukce dobývacího kombajnu do nízkých slojí. Cílem je zvýšení efektivity dobývání nízkých slojí kombajnovými komplexy. Při inovaci dobývacího kombajnu nízkých slojí jsou využívány informace získané analýzou provozních dat stroje a souborů měření in situ. Obsahem jsou dále výsledky experimentů a návrhy řešení výše zmíněné problematiky a doporučení pro využití fázového řízení jakosti v důlní a technické praxi a v technologických postupech výroby.
Spékané popílkové kamenivo
Sintered ash aggregate
Ing. Vít Černý, Ph.D., Ing. Pavel Sokol, Ing. Renáta Zárubová, Ph.D.
Zpravodaj Hnědé uhlí 2015, 55(2)
Umělé kamenivo ze spékaných popílků je příkladem materiálu, který je možno vyrábět čistě na bázi popílku bez dalších příměsí. Pro tento ideální případ je však nutné disponovat optimálním typem suroviny, která dosahuje základní jemnosti a obsahuje vhodný podíl spalitelných látek. Pro zajištění optimálního průběhu výpalu a získání kvalitního kameniva je však nutno věnovat pozornost studiu vlivu charakteru popílku na vznik popílkového střepu. Ve světě jsou známy spíše zkušenosti s výrobou umělého popílkového kameniva na bázi hydratace s cementem nebo vápnem. Umělé spékané kamenivo je často vyráběno zastaralou technologií bez významného výzkumu a inovací....
Shrnutí výsledků pedologického výzkumu břehu a svahů Mosteckého jezera dosažených v rámci řešení projektu č. TA 01020592 Technologické agentury ČR
Pedological research of banks and slopes of the Most Lake - summary of the results achieved in the project No. TA 01020592 supported by the Technology Agency of the Czech Republic
RNDr. Michal Řehoř, Ph.D., Ing. Pavel Schmidt
Zpravodaj Hnědé uhlí 2015, 55(2)
Článek stručně shrnuje výsledky dlouhodobého výzkumu pedologické situace svahů a břehu Mosteckého jezera. Hlavní pozornost je věnována pedologickému mapování území, hodnocení dlouhodobého vývoje půdního profilu, hodnocení půdních stanovišť s typickou flórou, distribuci rizikových stopových prvků a tvorbě půdní mapy oblasti. Získané zkušenosti poslouží při plánování dalších hydrických rekultivací.