Zpravodaj Hnědé uhlí, 2016 (roč. 56), číslo 1

Geneze antropogenních substrátů na výsypkách jako základ pro vytvoření lesnické rekultivační typologie

Genesis of anthropogenic substrates on mining dumps as the basis for the creation of a forestry reclamation typology

doc. Ing. Konstantin Dimitrovský, Ing. Miroslav Kunt, Ph.D., RNDr. Oldřich Vacek, CSc.

Zpravodaj Hnědé uhlí 2016, 56(1)

Podrobné studium pedogenetických procesů antropogenních substrátů na výsypkách v oblasti Sokolovské hnědouhelné pánve tvoří základní předpoklad pro určení typu rekultivace (zemědělské, lesnické, hydrické, ostatní - lesoparky, bažantnice, golfová hřiště, autodrom, rekreační plochy, apod.) na antropogenních půdních substrátech. Genetické procesy antropogenních substrátů (profilů) jsou ovlivňovány geologicko-petrografickou skladbou, stupněm zvětrání a v neposlední řadě i volbou vegetace (lesní porosty, zemědělské kultury, ovocné sady, bažantnice, rekreační plochy). Velkou výhodou pro zobecnění procesu geneze antropogenních lesních půd se staly v oblasti...

Centrum kompetence efektivní a ekologické těžby nerostných surovin - záměry a řešení

Competence Centre for Effective and Ecological Mining of Mineral Resources - objectives and solutions

prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc., dr. h. c., Ing. Jiří Mališ, Ph.D., Ing. Michal Poňavič

Zpravodaj Hnědé uhlí 2016, 56(1)

Článek představuje projekt CEEMIR, jehož hlavním záměrem je revize zásob těch nerostných surovin v ČR, které se řadí mezi kritické komodity EU, včetně vytipováni vhodných ložisek nerostných surovin a návrhu efektivního a environmentálně šetrného způsobu jejich těžby a úpravy. Výběr zkoumaných nerostných surovin vychází jak z pohledu surovinové politiky našeho státu, tak ze surovinové politiky EU. Kritické suroviny jsou definovány v aktualizovaném dokumentu z května roku 2014 "Report on Critical raw materials for the EU". Na území ČR se mnohé z kritických komodit vyskytují, ať už ve formě klasických nerostných surovin nebo ve formě odpadů uložených...

Obnova přístrojové techniky ve Výzkumném ústavu pro hnědé uhlí a.s. - rekonstrukce torzního smykového přístroje

Restoration of the instrumentation in the Research Institute of brown coal a.s. - reconstruction of torsional shear apparatus

Ing. Pavel Schmidt

Zpravodaj Hnědé uhlí 2016, 56(1)

Ve Výzkumném ústavu pro hnědé uhlí a.s. - zkušební laboratoři, se provádí standardní obnova měřící techniky, zejména u nákladově náročnějších a investičních položek, s ohledem na její předpokládanou životnost podle schváleného dlouhodobého plánu obnovy, který je v současnosti platný do roku 2020. Jedním z investičně náročnějších přístrojů je i torzní smykový přístroj pro zjišťování parametrů smykové pevnosti zeminových vzorků, který je provozován v laboratoři testování hornin a u něhož většina konstrukčních prvků vykazovala stav na až za hranicí životnosti. O rekonstrukci stávajícího přístroje bylo rozhodnuto ve vazbě na vysoké pořizovací náklady při...

Deset let automatického monitoringu svahů na lomu ČSA (období 2005-2014)

Ten years of the slopes automatic monitoring of open pit mine ČSA (period 2005-2014)

RNDr. Jan Burda, Ph.D., Ing. Petr Stanislav

Zpravodaj Hnědé uhlí 2016, 56(1)

V roce 2005 bylo z podnětu Oddělení měřičství a geologie Mostecké uhelné a. s. etapové čtvrtletní měření bočních svahů lomu ČSA nahrazeno kontinuálním proměřováním pomocí automatické totální stanice. Stabilizací odrazných hranolů ve sledovaném území, včetně vybudování zajišťovacích bodů, byl vytvořen systém sledování změnových stavů, který se stal základní sledovací metodou. Technické řešení, které bylo zvoleno před deseti lety, pracuje spolehlivě v téměř nezměněném stavu dodnes.

Informační komplex výsypkových lokalit - výsypka Radovesice

Complex information of outer dump sites - locality Radovesice

RNDr. Jan Burda, Ph.D., Míla Pletichová, Ing. Lukáš Žižka

Zpravodaj Hnědé uhlí 2016, 56(1)

Obsahem článku je shrnutí dostupných poznatků o výsypce Radovesice, především o vývoji hydrologických a hydro-geologických poměrů výsypky i její podložky a následně informace o realizovaných rekultivačních akcích. Celý článek je rozdělen do částí, které obsahují popis původního stavu před založením výsypky, historii báňských zásahů do krajiny, charakteristiku materiálu tvořícího výsypku a použité způsoby jeho zakládání, dále pak vývoj hydrogeologických poměrů výsypkového tělesa a jeho podloží, a také popis současného stavu obnovy a rekultivace území s nově vytvořeným povrchem.