Zpravodaj Hnědé uhlí, 2021 (roč. 61), číslo 1

Geomorfologická interpretace měření ve štole Jezeří

Geomorphological interpretation of measurements in the Jezeří exploration gallery

RNDr. Jan Burda, Ph.D., prof. RNDr. Vít Vilímek, CSc., RNDr. Jan Mrlina, Ph.D., Ing. Petr Stanislav

Zpravodaj Hnědé uhlí 2021, 61(1)

Nivelační měření vertikálních pohybů ve štole Jezeří probíhá od roku 1985 a patří tak k nejdéle prováděným měřením v okolí lomu ČSA vůbec. V současné době jsou nivelační měření ve štole Jezeří začleněna do komplexní sítě monitoringu bočních svahů lomu ČSA. Cílem nivelačních měření ve štole Jezeří bylo ověřit případný vliv povrchové těžby hnědého uhlí v lomu ČSA na stabilitní poměry tektonicky porušeného krystalinika Krušných hor. Výsledky měření reflektují základní litologickou a strukturní odlišnost geologického prostředí, v němž je štola vyražena. Zároveň měření prokázala rozdílné trendy při jarních a podzimních měřeních.

Měření náklonů svahu dolu ČSA ve štole Jezeří

Measurement of inclines of the ČSA mine slope in the Jezeří gallery

RNDr. Jan Mrlina, Ph.D., Ing. Václav Polák, Ing. Bohumil Chán, Petr Skalský

Zpravodaj Hnědé uhlí 2021, 61(1)

Na konci štoly Jezeří byla již v roce 1982 instalována náklonoměrná stanice jako součást monitorovacího systému hně-douhelného lomu ČSA. V roce 2001 byla dobudována druhá stanice v metráži 140. Obě stanice registrují velmi přesná náklonoměrná data sledující pohyby ve svahu krystalinika Krušných hor. Data jsou po zpracování převedena do vektorového grafu, který zobrazuje dráhu (směr a rychlost) náklonů. Dlouhodobý trend náklonu bývá narušen změnami v zimním období, které v důsledku zvýšených srážkových úhrnů, ale i dalších faktorů významně mění azimut i rychlost náklonů. Např. v roce 2011 byla registrována velmi výrazná změna směru i rychlosti již před...

Historie a výsledky nivelačních měření v okolí štoly Jezeří

History and results of leveling measurements around the Jezeří gallery

prof. RNDr. Vít Vilímek, CSc., prof. RNDr. Jan Kalvoda, DrSc., RNDr. Tomáš Kroczek

Zpravodaj Hnědé uhlí 2021, 61(1)

Článek se zabývá přehledem historie a výsledků nivelačních měření, která proběhla v letech 1983 až 1998 na geodetických pořadech v krušnohorské lokalitě Jezeří. Tato měření byla interpretována jak v kontextu probíhajících geomorfologických procesů, tak s ohledem na dlouhodobý vývoj reliéfu této části Krušných hor. Optimální výsledky přinesla zejména opakovaná nivelační měření na zvláštním nivelačním polygonu Mikulovice - zámek Jezeří. Geomorfologická interpretace geodetických měření v okolí štoly Jezeří umožnila stanovit trendy a kombinace tektonických, klimatických a antropogenních vlivů na pohyby zemského povrchu.

Nové poznatky o svahové deformaci u Šibeniční hůrky na úpatí Krušných hor

New findings on slope deformation at Šibeniční hůrka at the foot of the Krušné hory Mts.

Mgr. Martin Veselý, RNDr. Jan Burda, Ph.D.

Zpravodaj Hnědé uhlí 2021, 61(1)

Stať podává stručný přehled vybraných svahových deformací na úpatí Krušných hor při styku s Mosteckou pánví. Zvláštní pozornost je věnována rozsáhlé svahové deformaci pod svahem vrchu Jezeří v místě bývalé šibeniční hůrky. Rekonstrukce této komplexní svahové deformace vychází z vyhodnocení 216 vrtů a prostorové analýzy původního terénu v GIS. K určení mechanických vlastností hornin, a tedy i pro hrubý odhad stáří svahové deformace, byl použit Schmidt hammer. Akumulace, jejíž celková kubatura se pohybovala mezi 25,4 a 27,4 mil. m3, pokrývala plochu 77,8 ha. Na základě Schmidt hammer testu jsou předpokládány tři hlavní sesuvné události. Všechny tři předpokládané...

Průzkumná důlní díla na úpatí Krušných hor

Exploratory mining works at the foot of the Krušné Hory Mts.

RNDr. Jan Burda, Ph.D., Ing. Miroslav Pilík, Ing. Tomáš Vácha, Ing. Roman Bauer

Zpravodaj Hnědé uhlí 2021, 61(1)

V souvislosti s rozvojem lomu ČSA byl v 70. a 80. letech minulého století realizován rozsáhlý soubor průzkumně-geo-logických prací a monitoringu na úpatí svahů Krušných hor. Ojedinělým a unikátním počinem byla realizace důlních děl - čtyř štol a dvou jam. V dlouhodobém časovém horizontu se nejvýznamnějším průzkumným důlním dílem vyraženým na úpatí Krušných hor stala dodnes funkční štola Jezeří. Již na základě výsledků získaných v průběhu ražby a následných podrobných měření a inženýrsko-geologického mapování okolí došlo k upřesnění úložných poměrů a okolního horninového prostředí. Na základě těchto výsledků byl následně stanoven stabilitní ochranný...